Vítám Vás na svých stránkách.

 Pokud mi chcete něco napsat, nebo zanechat vzkaz,  zde je návštěvní kniha. 

AKTUÁLNĚ: 

Pro ty, co se chtějí pobavit, mrkněte sem. 

• Huraaaaaa mame LZ!!!!!!!
  Report z Lesnich zkousek.
  Abychom zacali pekne od zacatku melo by byt receno, ze prihlasku jsem podala jen diky vycvikovemu taboru s panem Prouzou, ktery konstatoval, ze po tech 3 letech, co tam jezdim bychom uz to meli zhodnotit. Diky tomuto jsme vyplnili prihlasku a bylo rozhodnuto. Musime do mesice docvicit reakci na strelbu s cimz souvisi nase 2 slabe discipliny klid na stanovisti a soulacka. Byl to mesic, kdy si Amigo uzil ran jako na strelnici a tezka zkouska mych nervu a trpelivosti. Bylo to jako na houpacce. Kdyz uz jsem si jeden den myslela, ze konecne pochopil, ze se mu nic nebude dit a chci po nem jen aby v klidu lezel, druhy den to vypadalo, ze se obesi na voditku, me strhne na zem a rychle se pujde schovat na sve misto. V patek 13. jsme provedli posledni pokusy i s brokovnici a vypadalo to celkem dobre, pri soulacce zustal odlozeny i kdyz mu prebehl pres cestu zajic. Nervy pracovaly na plno a porad jsem si nebyla jista, ze tento podnik za to stoji. Protoze jak mi bylo receno zkousky nejsou od slova zkusit, ale ukazat, co pes umi a ja jsem vedela, ze to neumi vse. Kazdopadne vse bylo dohodnuto a tak nezbyvalo nez 14. V 5h rano vyrazit v 5 clennem slozeni na zkousky. Byla jsem utahana, nervozni a ani panak po ranu na spraveni mi moc nepomohl. Po prijezdu na misto jsme zjistili, ze je prihlasenych 11 psu a nervy zacaly pracovat naplno. Kazdopadne podpora osadky byla dokonala a tak se mi nohy nepodlomily. Amigo byl nastvany snad od te doby, co vstal. Kdyz jsme prijeli na misto byl protivny na vsechno co kolem nej proslo at to byla fenka nebo pes. Takze do nastupu byl jen na venceni a cekal v aute. Nastup byl pro Amiga nudnou zalezitosti jako vzdy. Ale potom zacalo rodeo. Veterinarni prejimka, kontrola tetovani a losovani cisla. Padl na nas los cislo 9. Takze jsem mela jistotu ze nekoncime hned na prvnich disciplinach, protoze  jsme sli kolecko drobne, vlecky, barvy. Jako vzdy se zacalo ohradkou. Ze zacatku jsem se chtela divat,protoze to vypadalo nadejne, ale kdyz uz 3. pes nechtel lisku prinest radeji jsme sli s Amigem za roh, at se na to nediva. Konecne prisla rada na nas. Amiga jsem odlozila hodila mu lisku do ohradky a on jak je jeho zvykem vyrazil presne k lisce a jeste za behu ji bral(v korone to zasumnelo,protoze to jeste zadny pes nepredvedl). Jenze neco nebylo v poradku. Misto toho aby se hned otocil a sel ke mne, tak si ji jeste polozil overil, bez zvednuti hlavy znovu vzal a krasne predal. Spadl ze me prvni kamen, protoze predchozi psi zacali lisku oskubavat a nechteli ji vubec brat. Po tomhle jsem sla klidneji na klid na stanovisti. Amigo byl uvazavny na remeni. Na zacatku lezel prvni polovinu v klidu, ale pak mu ruplo v kouli a zacal byt neklidny preslapoval, poposedal, ale disciplinu jsme splnili. Nasledovaly drobne na ktere jsem se tesila asi stejne jako na vlecky nejvic. Pri houstine jsem Amiga nemohla dostat dostatecne daleko, aby ho v tom porostu stihl zaregistrovat rozhodci, takze me trapil asi 5 minut, pak jsem konecne uslysela prvni zatroubeni a na druhy pokus to bylo taky slabsi. Prislo trosku zklamani, ale zadny ze 3 psu ve skupine houstinu nezvladl za plny pocet. Dalsi bylo slideni. Amigo reagoval pekne na pistalku, po vystrelu se jen rozhledl, kde se co deje a pokrcoval v hledani. Hledal rychle,vetsinu casu s nosem pekne u zeme, ale dal  nez bych chtela ja i rozhodci. Tady meli vsichni psi ve skupine stejnou znamku 3. Dalsi byla dohledavka lisky. Diky tomu, ze jsme meli nejnizsi cislo ve skupine, tak jmse zacinali. Lisku nam hodili a Amigo vyrazil hledat. Sel mu dobry vitr, ktery ho hned brnkl a za minutu nebylo co resit. Znamka z nosu 4 mi udelala velkou radost. Diky tehle discipline byla nase skupina zmensena pouze na 2 cleny, me a Karla s IO Argentem. Dalsi byl zajic. Pustila jsem Amiga na dohledavku, zase pekne ukazal nos, ale kdyz prisel k zajici a overil ho chystal se odejit. Rychle jsem zarvala aport, Ami hned zareagoval a uz mi nesl zajice. Mirne zklamani z prinaseni zajice a nechut k zajici mela pokracovani na vleckach. Kazdopadne dohledavka bazanta taky naprosto bezchybna. Dalsi byly vlecky. Tam jsem sla s naprostym klidem a jistotou, ale Amigo me chtel trapit. Probehl los, kdo pujde prvni na zajice a bylo to na nas. Po zazneni signalu jsem Amiga nasadila na nastrel, zadaunovala nachystala si stuhu a vypustila...buhuzel i se stuhou. Cekala jsem a stala, uz mi zacinalo byt divne, ze neslysim troubeni, v tom zaznelo 2x zatroubeni, coz bylo zle, Amigo nenesl. Prisel ke mne, znovu jsem jej nasadila a po chvilce se ozvalo jdno zatroubeni. Zacala jsem se radovat Amigo nese. Jenze radost byla predcasna. Amigo prisel asi 15m prede me, tam zajice pustil a zacal do nej drcat cumakem a olizovat ho. Aby ho nezacal nacinat dostal povel. Vzal zajice, ale sedel a cekal. Pak ho zase pustil. Nakonec dostal asi 3 povely a konecne ho vzorove odevzdal. Po tomhle vystoupeni a kometari rozhodciho, ze jde videt, ze jsem jej to ucila hravou metodou, jsem mela 1000 chuti to ukoncit a odstoupit. Nastesti se znamky z prinaseni prumeruji a bylo mi to rozmluveno. Na lisku jsme sli taky jako prvni. Tentokrat jsem Amiga pustila bez stuhy a nez jsem si stihla najit rovne misto k predavce, uz jsem ho videla mezi stromy a slysela signalku Amigo si to pelasil primo ke mne a vzorove odevzdal. Rozhodci z te rychlosti byl tak paf, ze nestacil pomalu ani zatrobit nez ke mne Amigo dosel. Po tehle disciplne jsme zustali ve skupine sami. Ted prisla nejvice stresujici cast zkousek pro me i Amiga. Slo se na barvy a soulacku. Vedela jsem, ze to nebude dobre a taky nebylo. Poodesli jsme od korony a rozhodcich a zacali jsme soulat. Amigo se po 15 krocich otocil a vracel k rozhodcim. Zacali jsme tedy znovu. To uz sel tak nejak za mnou a se mnou. Prvni odlozeni a privolani v poradku. Prislo druhe odlozeni a schovani se. Amigo lezel, prisla rana, vydrezel to asi jeste 1 minutu a pak se zvedl a sel smerem ke mne. V tom slysim 2x signalku a myslim si, ze je to vsechno v haji, ale Amigo si v ten samy okamzik seda a neni ani v pulce vzdalenosti mezi mnou a mistem odlozeni. Blesklo mi hlavou, ze to asi mozna i mame. Nakonec jsme to zvladli, sice nas to posunulo do 2. Ceny, ale uz jsme meli lesky skoro v kapse. Predposledni byla barva, to uz mi bylo tak nejak jedno, jak to dopadne. Rikala jsem si, ze po tom vsem me tam nejak dovlect musi. Na nastrelu jsem si natahla rukavicky (ten nylonovy remen pali ruce) a vyrazili jsme. Amigo se hned pekne zalehnul do remenu, takze jsem ho vedla na 10m delce. Vedl me hrozne rychle, takze jsem se jej snazila brzdit, kdyz jsem videla, ze vaha trosku jsem zkratila remen, pripomnela mu, ze jdeme stopu a sla proste za nim. Dosli jsme k lozi. Neuveritelne! Loze jsme oznamili, chvilku pockali nez prijde rozhodci bliz a pokracovali. Uz se mi to zdalo byt hrozne dlouhe, az jsem myslela, ze uz jsme ten kus presli a Amigo si cmucha jen tak. Ale v tom jsem ho uvidela, lezel pred nami u parezu a my jsme byli u nej. Parada! Byla jsem nadsena a v sedmem nebi. Vodeni na remeni uz jsem ani moc neresila, Amigo byl stejne cely rozbrnkany, takze trosku tahal, ale to uz me netrapilo. Udelali jsme lesky! Amigo spokojene naskocil do auta a uz se cekalo jen na vyhlaseni. Celou dobu spal, ani nevnimal co se deje. Cele zkousky ukoncilo 8 psu z cehoz sel jeden jen na loveckou upotrebitelnost. Dalsi nervy nas cekaji az na MJM, nebo mozna driv abychom si overili vodu a podzimky pred memorialem. Cele zkousky vyhral Jirka Koutsky s Artem, my jsme se bodove umistili asi 5.
  
   
• 12.7.2012 V sobotu nas ceka velky den. Kdyz se vsechno povede jak ma, budete informovani, pokud ne mozna budeme drzet smutek za Amiga neb ho zabiju.
  
• 13.2.2012 Pro Všechny příznivce a fanoušky Amiga přinášíme porci novinek a aktualizací. První je, že jsme změnili lokaci, z Moravy jsme se přesunuli blíž ku Praze. Naše lokace je cca 50km od Prahy směrem Karlovy Vary. Bydlíme na samotě u lesa, kde je spousta místa na běhání a čmuchání. Ami snášel samotu doma trošku jinak než jsem byla zvyklá a tak padlo rozhodnutí pořídit mu parťáka. Úkol zněl jasně: najít Německého drátosrstého ohaře. Tak jsem hledala a pátrala a našla k darování 4 letého kluka. Původní plán byla sice fenka, ale když jsme si pro FOXe jeli a viděli ho, bylo rozhodnuto. Fox je naprosto super, bezkonfliktní parťák. Ze začátku byl lehce bázlivý, teď už se srovnává a běhají s Amím jako o život. První dny byly pro Amiga dost těžké, žárlil a odstrkoval Foxe jak to šlo. Teď po týdnu už jsou šarvátky jen kvůli jídlu, když je nikdo nehlídá. Dokonce si půjčují i kousací kostičky. Naštěstí kluci neuzavřeli koalici proti kočce a tak máme doma/venku pořádný zvěřinec. Fox se prý nehodí na myslivost, protože se bojí rány. Uvidíme jak bude reagovat až budeme s Amigem cvičit a v lepším případě mají tento rok kluci o zábavu postaráno, protože už je podzimky neminou :) Fotky jsou zatím jen z mobilu, ale nákup foťáku je plánován snad v blízké budoucnosti (v Praze jsou lepší platy :D a já jsem náročná).

   

  PS: Na výstavy se nechystáme, ale do Hronova jedeme na 99%.

  
  
• 10.10.2011 Tak se objevila chvilka poreferovat o novinkach. Pro ty co jeste zajima jak bylo v Hronove musim napsat, ze jako vzdy naprosto super a bajecne. Amigo byl celkem vzorny a rychly jako vitr. De-facto mame nacviceno vse co potrebujeme, ale mame velkou prekazku a to je reakce na strelbu. Nemame klidy po vystrelu a tak stale zapasime a bojujeme. Ted momentalne resime i jine veci a az bude vyreseno podame kompletni hlaseni. Zkousky tento rok delat nebudeme, mozna to dozeneme na jare a mozna taky ne. Az bude vice casu prihodime i foto a dodame podrbnosti. Zatim mejte strpeni.
   
• 10.5.2011 Hlásíme, že jedeme s paničkou na výcvik do Hronova, fotky zatím nemáme žádné nové, ale zkusíme nafotit něco z výcviku
   
• 22.4.2011 Přínášíme nášup fotek z Horkya Ami a kost.
  
   

  Granulky mi kupuje panička tady (jsou opravdu móóóc dobré a vozí nám je až domů):

Maso mi kupuje panička tady(není ho nikdy dost, protože je super):

 Doporučujeme:

 Veškeré informace o mém původu najdete zde na stránkách mé maminky a také zde na stránkách mého tatínka.